Včelu medonosnou jako jedince nelze ve své podstatě vzít z praktického hlediska v potaz, protože sama není schopna samostatné existence, takže dále můžeme hovořit o nejmenší jednotce – o včelím společenstvu – včelstvu.
Každé včelstvo má jen jednu matku (včelí samičku schopnou reprodukce, která pomocí feromonů řídí chod společenstva), několik set trubců (samečků schopných oplodnění) a tisíce včel dělnic (samiček neschopných reprodukce). Počet jedinců ve včelstvu je proměnlivý a závislý na roční době. Na podzim se rodí dlouhověká generace včel, která má za úkol přežít dlouhé období bez snůšky. V tomto období nejsou ve včelstvu zastoupeni žádní trubci. Celkově čítá společenství zhruba čtyři až deset tisíc jedinců.
Počínaje zimním slunovratem začíná matka s postupným rozšiřováním včelstva až do doby, kdy na vrcholu snůšky čítá řádově 30 – 60 tisíc jedinců, z nichž trubců je několik set až tisíc.
Kromě nektaru je pro včelí společenstvo důležitý přísun pylu a vody. Dalšími produkty, kterými může včela být pro člověka prospěšná, jsou propolis (antibakteriální pryskyřice), vosk, mateří kašička (omlazuje, regeneruje, působí na zvýšení aktivity), pyl a včelí jed (působí proti revmatizmu, používá se k následnému zpracování ve farmacii). Tím nejdůležitějším je však její opylovací schopnost, protože na včelím opylení je odkázáno 80 procent kvetoucích rostlin. Jejich řádné opylení má rozhodující vliv jak na bohatost sklizně, tak i na její kvalitu.
Autor: Milan Petrů