Jak poznat med, který není pouhým sladidlem? Souvisí barva medu s jeho kvalitou? Může se med zkazit? Která z rozšířených tvrzení o medu platí, a která ne?
Když se řekne med, vybaví se vám nejspíše jeho sladká chuť a pak chladné zimní dny, během nichž si ho ledaskdo dává do čaje, aby s ním zahnal příznaky nachlazení. Nebo si možná spíš vzpomenete na to, že je těžké narazit v obchodech na kvalitní med. Jak se vyznat v nabídce a jak s medem zacházet?
O medu se šíří celá řada mýtů a polopravd. Některé se částečně zakládají na skutečnosti, některé jsou úplně nesmyslné.
Která tvrzení platí a která ne?
Všechen med už se stejně vozí z Číny a je plný antibiotik
- Ale je pravda, že narazit zejména ve velkých obchodních řetězcích na jiný med než neznámého původu je poměrně obtížné. I některé velké české firmy totiž dovážejí med ze zahraničí a samy jej zpracovávají a stáčejí do sklenic. Na jejich produkty se však samozřejmě vztahují přísné české normy a pravidelné kontroly, byť na obalech naleznete například „vyrobeno v zemích EU“.
Med se obvykle dováží právě ze zemí Evropské unie nebo z Latinské Ameriky.
Průzkum, při kterém medy pro deník MF DNES (Test: Jak kvalitní jsou medy prodávané v Česku) testovala Státní veterinární správa spolu se slovenským Ústavem včelařství, ukázal, že ani dovážené medy české normy neporušují a splňují i senzorické předpoklady. Neprokázala se přítomnost antibiotik, kterými se léčí nakažená včelstva – tím je proslulá především oblast Asie a Číny, proto byste se měli medu této provenience, kdybyste na něj přece jen narazili, raději vyhnout.
Kvalitní med se pozná podle toho, že zůstává stále čirý a tekutý
- Češi sice tekutý med preferují, ale například ve Švédsku se takový vůbec neprodává, protože se tam o něm soudí, že je falešný. Přirozenou vlastností medu je totiž jeho cukernatění, pokud med zůstává tekutý, může to znamenat, že ho včelař zahřál na takovou teplotu, která sice krystalizaci medu spolehlivě zabrání, ale zároveň v něm zničí zdraví prospěšné enzymy. Tekutý med sice není škodlivý, ale není ani ničím užitečný.
Brát med od drobných včelařů je riskantní
- Už proto, že Česko má na med mnohem přísnější normy, než většina ostatních zemí, v nichž se tudíž někdy dostanou na pult například medy doslazované nebo upravené tak, že jsou v podstatě „mrtvé“ a jsou tak pouhým sladidlem. Pokud ale kupujete med od včelaře, kterého neznáte, můžete požádat například o laboratorní certifikát s rozborem medu, tím se mohou prokázat i mnozí stánkoví prodejci a pak se nemusíte bát. Napovědět může i to, pokud vás včelař vezme při koupi medu na místo, kde med zpracovává. Na druhou stranu, včelař, který prodává med pouze z vlastní produkce a v místě bydliště, nepotřebuje schválení ani registraci veterinární správy. Podle Dalibora Titěry z Výzkumného ústavu včelařského jsou obvykle nejkvalitnější medy, na kterých je přímo jméno a adresa včelaře.
Čím tmavší, tím lepší
- Samotná barva medu nemá s kvalitou nic společného, je dána tím, zda jde o med květový nebo medovicový, zvaný též lesní. I mezi květovými medy mohou být rozdíly, například řepkový nebo akátový med jsou velmi světlé, lipový je o něco tmavší a ještě temnější barvu může mít med z květů ovocných stromů. Záleží na osobních chuťových preferencích a na tom, na jaký med si lidé zvykli například v dětství. Například na jižní Moravě má jednoznačnou přednost světlý květový med, zatímco lidé z horských oblastí upřednostňují medovicový. Na medu v každém případě musí být napsáno, zda jde o med květový (nektarový) nebo medovicový, případně zda jde o med smíšený.
Co znamená:
- květový neboli nektarový med: ze šťávy v květech
- medovicový med: ze sladké šťávy, kterou na listy vylučují mšice, červci a larvy (nebojte, nejde o jejich trus)
- lesní med: obvykle se používá pro medovicový med, ale může být i smíšený, z květové a medovicové snůšky
Med se nemůže zkazit
NE TAK DOCELA. Med se díky vysokému obsahu cukru nezkazí tak snadno, protože v něm probíhá takzvaná osmolýza, při které se ničí případné choroboplodné zárodky – při tomto procesu jejich buňky praskají. Na kvasinky je zase v medu málo vody, pokud je však v některém medu vody více (například proto, že není dostatečně vyzrálý), zkvasit může. Naopak, už zmíněná krystalizace medu není na závadu, med se pouze hůře nabírá – rychlost tohoto procesu závisí na poměru glukózy a fruktózy, které jsou obsaženy v každém medu. Nejrychleji tuhne řepkový a pak květové medy, pomaleji medovicové; čistý akátový med zcela neztuhne nikdy.
Zdroj: http://www.vitalia.cz/clanky/pravda-a-myty-o-medu/#ixzz4OGOkBYx9