Propolis nebo jinak nazývaný smoluňka, dluž, včelí tmel, patří dnes již k tradičním a významným včelím produktům. Suroviny na tvorbu propolisu včely sbírají na rostlinách; jsou to různé pryskyřičné látky, do kterých včely přidávají i výměšky svých žláz.
Detailně tvorba propolisu a zdroje surovin nejsou dosud objasněny. Včely používají propolis k vytmelování škvír a otvorů do velikosti asi 3 mm, větši‘ mezery vyplňují směsí vosku a propolisu. Propolis má výrazné antibakteriální a antimykotické účinky, včely s ním potahují úlové stěny a plásty, propolis uvolňuje do úlového prostoru zvláštní atmosféru, l když jsou v úlu velice příhodné podmínky pro růst plísní a dalších mikroorganismů, je to právě propolis, který brzdí jejich rozvoj a umožňuje včelstvu přežívat. Pro tyto účinky se také využívá především v lidovém léčitelství, lékařství a kosmetice. Propolis je pryskyřičná látka příjemné vůně, barvy
zelenožluté až hnědé podle“ původu a stáří. Za chladu je propolis křehký, při teplotě 30-40 °C je měkký a tvárný. Propolis má specifickou hmotnost 1,11 – 1,13 kg/l, tj. těžší než voda, ve vodě málo rozpustný, dobře rozpustný v etylalkoholu a glycerinu. Složení propolisu je značně proměnlivé podle původu suroviny, tj. stanoviště, roční doby. Také různé rasy a kmeny včel
produkují různé množství a různou kvalitu propolisu. Toto je hlavní důvod, proč v lékařství má jen omezené využití. V průměru propolisy obsahují kolem 50 % pryskyřičných látek, 20-30 % vosku, do 10 % éterických olejů a proměnlivý podíl mechanických nečistot. Podrobnou chemickou analýzou bylo zjištěno velké množství látek s různou účinností na rozličné mikroorganismy. V propolisu jsou obsaženy i látky s karcinogenním účinkem, jako např.
fytoncidy, kyselina benzoová, relativně silné alergeny apod.